Blog

Nedávno jsme se vydali na Horsepark za Nikol Šobíškovou a Normanem – koněm, kterého mnozí znají z parkurů, a který má za sebou opravdu bohatou sportovní kariéru.

Dnes už je ve sportovním důchodu, ale rozhodně to neznamená, že by na jeho výživě záleželo méně. Právě naopak.

Letos na jaře jsme se vydali za Michaelou Refkovou a jejím Cessariem – koněm, kterého asi většina z vás dobře zná z parkurů. Povídali jsme si o tom, co stojí za jeho výkony… a taky o tom, že ho správně nakrmit nebylo vůbec jednoduché.

Cessario je vysoce citlivý kůň, který sice podává špičkové výkony, ale zároveň není „snadný na krmení“. Jak nastavit krmnou dávku tak, aby měl dostatek energie, ale zároveň mu zbytečně “nehrabalo”, nehubnul ani netloustnul? A proč jsme se nakonec vydali cestou nízkého škrobu a vyššího podílu tuků?

Selen patří mezi ty živiny, které nejsou vidět, necinkají v kýblu a často se o nich nemluví… dokud se nezačne něco dít. A právě u koní to platí dvojnásob. Je to jeden z těch „tichých hráčů“, kteří dokážou ovlivnit svaly, imunitu i reprodukci – a přitom ho stačí opravdu malé množství.

Jenže háček je v tom, že u nás toho „malého množství“ bývá často až příliš málo.

Zveme vás na odborný seminář o parazitech koní – téma, které se týká každého majitele koně.

Ve světě koní se dnes hodně mluví o výživě, minerálech nebo žaludečních vředech. Méně se ale často mluví o tématu, které může mít na zdraví koně zásadní dopad – paraziti. Přitom právě jejich správný management je jedním z pilířů dlouhodobého zdraví koní.

Každé jaro se ve stájích opakuje stejná scéna. Ještě včera jste měli krásně huňatého koně, a dnes stojíte vedle zvířete, ze kterého při každém pohlazení létají chomáče srsti. Kartáč je plný, oblečení je plné a vlastně i celý svět je tak trochu plný koňských chlupů. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak to ten kůň pozná, že si má sundat zimní kabát?
Pojďme se podívat tomu na chlup -  co vlastně línání spouští, co se při něm děje v koňském těle a jak koním v tomto období pomoci správnou výživou?

Jaro. Zelená tráva. Kůň s hlavou zabořenou do porostu a výrazem absolutního štěstí. Romantika? Ano. Bezpečné? Ne vždy.

Pokud vlastníte koně, dříve nebo později narazíte na slovo fruktany. A spolu s ním na další zkratku – NSC. Obě souvisí s pastvou, metabolickými problémy a především s obávanou laminitidou (schvácením kopyt). Pojďme si tosrozumitelně vysvětlit.

Dokáže kůň vycítit, že mu chybí hořčík? Vybere si pes intuitivně bylinu, která mu pomůže při trávících potížích? Umí zvířata poznat, co jejich tělo potřebuje? Tato představa je mezi chovateli velmi rozšířená. A není úplně mimo realitu. Jen je potřeba ji zasadit do správného kontextu. Tím kontextem je zoofarmakognózie.

Horkým kakaem z karobu? Zabalit koně do péřovky, nasadit mu čepici s bambulí a vycpat ho elektrickými vyhřívacími vložkami? Nebo ho raději ustájit v sauně, s lehce eukalyptovou vůní?
A co takhle nakoupit všechny doplňky, o kterých jste zaslechli, že mají „zahřívací efekt“ – kurkuma, skořice, pepř, zázvor – a nasypat mu je do krmení? Nebo mu zalít mash horkou vodou a doufat, že se ohřeje i zevnitř?

Podlomy patří mezi ty potíže, které se objeví přesně tehdy, když je nechcete – v období bahna, mokra a neustále vlhkých spěnek. Nejsou život ohrožující, ale umí být bolestivé, vleklé a koni i majiteli pořádně znepříjemnit život.

Máte koně, který nemůže dostávat moc jádra, protože mu škrob nedělá dobře? Ať už jde o vředaře, koně s PSSM, metabolickými problémy, nebo prostě sportovního koně, který potřebuje energii, ale ne „nervy navíc“, olej může být skvělým řešením.