Horkým kakaem z karobu? Zabalit koně do péřovky, nasadit mu čepici s bambulí a vycpat ho elektrickými vyhřívacími vložkami? Nebo ho raději ustájit v sauně, s lehce eukalyptovou vůní?
A co takhle nakoupit všechny doplňky, o kterých jste zaslechli, že mají „zahřívací efekt“ – kurkuma, skořice, pepř, zázvor – a nasypat mu je do krmení? Nebo mu zalít mash horkou vodou a doufat, že se ohřeje i zevnitř?
NE. A ještě jednou NE.
Koně, na rozdíl od nás, nepotřebují k zimní spokojenosti nic exotického. Ve skutečnosti je to celé neuvěřitelně jednoduché:
Úkryt před větrem a vlhkem je základ
Koně zvládají mráz fantasticky. Co ale nezvládají, je kombinace mokra + větru. Právě tato dvojice funguje jako přírodní klimatizace na plné obrátky – promáčí srst až na kůži a vítr pak rychle odvádí teplo pryč.
Stačí tedy přístřešek, kde:
- nefouká,
- neprší,
- nemrzne jim voda,
- a ideálně je tam suchá podestýlka.
Nic víc k elementární zimní pohodě nepotřebují.
Nejlepší „topení“? Seno. A hromada sena.
Teď přichází to kouzlo: Koně mají v břiše obrovskou fermentační komoru (ano, říká se jí slepé střevo a tlusté střevo, ale „fermentační kotel“ zní výstižněji).
Když do této komory dorazí seno, začnou tam mikroorganismy pracovat jako zaměstnanci v nonstop továrně:
- rozkládají vlákninu,
- vyrábějí teplo,
- a jako bonus dělají i vitamíny skupiny B, těkavé mastné kyseliny a další důležité látky.
Jak přesně vzniká to teplo?
Trávení sena je u koně z hlediska výroby tepla nejdůležitějším fyziologickým procesem zimy. Kůň je totiž zadní fermentátor – to znamená, že hlavní část rozkladu vlákniny probíhá v jeho slepém a tlustém střevě, kde žije obrovské množství mikroorganismů: bakterie, prvoci i vláknité houby. Právě tyto mikroorganismy zajišťují proces mikrobiální fermentace vlákniny.
Vláknina (celulóza, hemicelulóza, pektiny) je pro samotného koně nestravitelná. Bez mikrobiální pomoci by z ní nedostal téměř žádnou energii. Jakmile ale mikroorganismy začnou vlákninu štěpit, probíhá v jejich útrobách biochemická „výheň“. Rozklad vlákniny totiž vede k tvorbě těkavých mastných kyselin (acetát, propionát, butyrát), které kůň následně využívá jako zdroj energie – a současně se při tomto procesu uvolňuje značné množství tepla.
Jde o tzv. tepelnou produkci fermentace. Je to stejný druh tepla, jaký vzniká třeba při fermentaci kompostu. Mikroorganismy během rozkladu organické hmoty spotřebovávají kyslík, štěpí složité cukry, produkují kyseliny… a velká část energie uvolněná z vlákniny se přeměňuje právě na teplo, které ohřívá obsah střeva a odtud celé tělo koně.
Tím vzniká jeden z nejdůmyslnějších přírodních radiátorů, jaké známe.
Kůň si hřeje „zevnitř“ – ne díky tuku, ale díky fermentaci sena.
Tento efekt je tak výrazný, že každý kilogram kvalitního sena zahřeje koně víc než stejné množství jadrného krmiva. Jádro se totiž tráví ve střevě tenkém, kde probíhá enzymatické trávení – účinné na energii, ale s minimální produkcí tepla. Naproti tomu vláknina, která putuje až do slepého a tlustého střeva, udržuje aktivní mikrobiální populaci a tím i stálý „vnitřní kotel“.
A tady se dostáváme k nejdůležitější zimní rovnici:
Nepřetržitý přístup k senu → stabilní fermentace → stabilní výroba tepla → teplotní komfort i v mrazech.
Proto vidíte v zimě koně, jak stojí u sena tak dlouho a pravidelně, jako by to byl jejich osobní termostat. Oni totiž opravdu topí. A čím je větší zima, tím více „paliva“ – tedy sena – potřebují, aby si vnitřní tepelné hospodářství udrželi v rovnováze.
Ta příroda to vymyslela fakt skvěle, co?
A proč ne horké mashe, kurkumové elixíry a jiné zimní šílenosti?
Mash a teplota vody
Kvalitní mash často obsahuje omega-3 mastné kyseliny, které jsou velmi citlivé na vysoké teploty. Horká voda je během vteřiny zničí. Proto se mash zalévá vlažnou, ne horkou vodou.
Takže mash ano – ale jen jako mňamka, doplnění energie, vlákniny a rovněž doplnění tekutiny koním, kteří neradí pijí studenou vodu, ale ne jako zdroj tepla.
Kurkuma, skořice, zázvor & spol.
Ano, existují koření s tzv. termogenním efektem – u lidí. A ano, jsou koření, které pomáhají prokrvení. Ale u koní je jejich efekt na tělesnou teplotu zanedbatelný.
To samozřejmě neznamená, že tyto krmné doplňky jsou k ničemu! Naopak - jsou skvělé! Jen jejich účinek nespočívá v zahřátí koně na promrzlé pastvině. A k čemu to jsou? To si povíme zase příště 😜
Kdy má smysl dávat deku?
Deky mají své místo – například:
- starý kůň,
- hubený kůň,
- nemocný kůň,
- ostříhaný kůň.
Více o tomto tématu jsme si podrobně probrali ve článku Dekovat či nedekovat koně? Jak se správně rozhodnout.
Příroda to zařídila elegantně: když kůň jí, topí.
Takže žádné zázračné zahřívací doplňky, žádné pálivé koření ani sauna na pastvině. Stačí mu jen dát to, co by měl mít vždycky - seno a úkryt. A bude hřát jako kamna.